.... výpravy především za jihočeskými tesaříky

Letní souhrn a cena na závěr ....

15. září 2012 v 16:08 | Admin |  Výpravy ČR

Léto je pryč a i když mi nevyšly všechny letošní broučkařské plány,
mohu udělat rekapitulaci, co pěkného mi letní měsíce přinesly.
Tři nejteplejší měsíce roku jsem strávil především tuzemsku a poznal několik nových, pěkných lokalit.



V domovských jižních Čechách jsem byl za brouky na několika místech, které jsem navštívil vůbec poprvé. Našel jsem většinou obvyklé druhy, ale přibyly mi faunistické záznamy z míst, kde jsem ještě nesbíral.

Líbilo se mi například na Táborsku v krajině kolem hradu Choustník. Prošel jsem to tam během jednoho horkého červnového víkendu a bylo to tenkrát přímo tesaříčkářské safari. Mimo běžných "květních" tesaříčků např. rodu Stenurella a Strangalia jsem našel i několik druhů kozlíčků. Ze zástupců jiných čeledí bych zmínil hojné krasce Buprestis rustica Lin 1758, kteří poletovali nad pasekami jako lesklá letadýlka. Hlavním důvodem návštěvy Choustníku ale bylo pátrání po tesaříkovi Rosalia alpina Lin. 1758, který byl ve fragmentech bukového porostu PR Choustník údajně nedávno nahlášen. Kupodivu jsem po "rosálce" nenašel ani stopy, ale slovy klasika - aspoň jsem se o to pokusil….

Na lokalitě Pastvina u Přešťovic jsem sklepával skrytě žijící "borovicové" tesaříky Cortodera femorata (Fabr.1787)


Další zajímavou lokalitou, která se mi líbila, byla prosluněná Pastvina u Přešťovic, kde jsou na jaře majky a začátkem léta řada tesaříků, například borovicová Cortodera femorata (Fabr.1787). Ta je k nalezení i na nedaleké známé lokalitě Řežabinec a také na - o něco vzdálenější - lokalitě Lety u Písku. A u této lokality se trochu zdržím ...

Pokud je vám to jméno Lety u Písku povědomé, tak máte pravdu. Místo je profláklé především z kauzy romského tábora ze 40.-tých let, na jehož tehdejším místě stojí dnes prasečák. Popravdě, chlapi, z pietního hlediska je ten prasečák opravdu jako pěst na oko a z dálky celé místo vypadá jako lágr i dnes. Nedaleko prasečáku je vybudovaná expozice o koncetračním táboře a přiznávám, že jsem si jí prošel se zájmem. Ale tohle není politický ani historický blog, takže se nebudu pouštět do úvah a vrátím se ke Coleopterách.

A z brouččího ranku mi Lety nabídly pěkné menu: mimo standardních a očekávatelných druhů mě potěšila třeba i v jižních Čechách nepříliš hojné druhy jako Stenurella nigra (Lin. 1758) či Anoplodera rufipes (Schiller, 1783). Celkově jsem na lokalitě ale zastihl snad dvacet druhů tesaříků, takže vřele doporučuji.


Během léta jsem byl párkrát na Třeboňsku. Mezi broučkařskými zajímavostmi jsem zaznamenal 1.července rojení zdobence Gnorimus variabilis na hrázi rybníka Rožmberk, kdy jsem během dvou hodin spatřil třicet exemplářů tohoto pěkného brouka (vrátím se k němu v samostatném textu). Z tesaříčkářského lochu mě na Třeboňsku potěšilo nalezení nové lokality Nothorhina punctata (Fabricius, 1798).

Dobrým zářezem do pažby je dle mého i nález kozlíčka Saperda scalaris (Lin, 1758) na samém okraji třeboňské pánve a to ve výšce téměř 1000 m.n.m. (pod vrcholem Doppler u obce Bělá). Myslel jsem, že tento druh je spíše nížinným a hle … vyklubal se z něj docela slušný horal.


Pářící se kozlíček smrkový Monochamus sutor (Linnaeus, 1758) pod vrcholem Rysů ve Vysokých Tatrách

Dvakrát jsem v létě vyrazil i mimo rodný region. Jednou s rodinou do Vysokých Tater, kde nám bohužel vůbec nevyšlo počasí. O nalezení endemita Gaurotes excellens (Brancsik, 1874) jsem si mohl nechat jen zdát, i když jsem dle svého vědomí a svědomí prohlídl za hustých dešťů snad všechny zimolezy v okolí Smokovce a Podbanské. Podobně počasí neklaplo za mém pobytu v Krkonoších, takže z nejvyšších českých hor jsem si odnesl jako největší zajímavost setkání kozlíčka Oberea oculata (Lin. 1758) pod vrcholkem Sněžky, kterého tímto pasuji (po výše jmenované Saperdě) za horala č.2.

V místě mého bydliště mě potěšilo zjistění Cerambyx cerdo (Lin.1758) u Českovrbenských rybníků a nalezení pěkného tesaříka Chlorophorus herbsti (Brahm, 1790) na chatě v obci Dubné. Nové čtverce do mé tesaříčkářské databáze :-) .


Cena na závěr

A nejhojnějším šmejdem letošního léta vyhlašuji kozlíčka Agapanthia villosoviridencens (De Geer, 1775). Tohoto fešáčka jsem nacházel snad na všech lokalitách, kde jsem byl. Na kozlíčkovi je však zajímavé nejen jeho všeobecné rozšíření, ale zejména bezkonkurenčně nejdelší jméno mezi tesaříčkářskou čeládkou. Sice uznávám, že v překladu se jakéhosi smyslu člověk dobere, ale stejně ... mám takový pocit, že milý De Geer při vymýšlení jména tohoto brouka dost hulil. Tak dlouhé jméno zkrátka není normální.

Kozlíček Agapanthia villosoviridescens (DeGeer, 1775) je zkrátka všepřítomný
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jiří Urda Jiří Urda | 10. srpna 2017 v 1:04 | Reagovat

Super čtení, líbí se mi přídomek všepřítomný u Agapanthie villosoviridescens. I my, já a můj synovec ho nenazýváme jinak než průvodce, neboť nás provází na téměř všech výpravách.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama