.... výpravy především za jihočeskými tesaříky

Za letními tesaříky na Šumavu

20. července 2012 v 21:34 | admin |  Výpravy ČR
Pokud se broukař chce vydat na Šumavu a žádá to nejpestřejší tesaříčkářské menu, měl by si k degustaci pravděpodobně vybrat červenec. Touto dobou aktivuje většina horských druhů, které jsou pro Šumavu typickými a pokud vyjde aspoň trochu počasí, je radost zde strávit pěkný víkend.



Letos jsem za tesaříky na Šumavu vyrazil začátkem prázdnin. Předpokládal jsem, že díky příznivému vývoji počasí koncem školního roku bude šumavská sezóna již v plném proudu. Pěkné a slunečné sváteční dny v červenci předpoklady naplnily.

Pachyta quadrimaculata (Lin., 1758)


Celodenní výpravu jsem zaměřil na oblast okolo Lipna. Dopoledne jsem zahájil pátrání po tesařících na levém břehu lipenské přehrady. A brzy jsem se zaznamenal první úspěch. V oblasti zvané Klápa jsem nedaleko Schwarzenberského kanálu spatřil již z dálky na okoličnatých rostlinách siluetu velkého tesaříka. Byla to krásná Pachyta quadrimaculata (Lin., 1758). Z tohoto tesaříka jsem měl velkou radost. I když se údajně na Šumavě vyskytuje všude, já jsem ho zde viděl pouze několikrát. Navíc objevený tesařík vzorně spolupracoval při fotografování a tak jsem ho již po pěti minutách s poděkováním propustil k plnění jeho dalších důležitých ůkolů. Ostatně, i další květy slibovaly pěkné entomologické foto-safari.


Stenurella melanura (Lin., 1758)

Květy bodláků byly tesaříky přecpané, zde včetně červenoštíté formy Carilia virgenea f. thalassima (Schrank, 17581) ...

Květy byly doslova přeplněné různými drobnými tesaříčky. Dominovaly Stenurella melanura (Lin., 1758) a krásný horský druh Carilia virgenea (Lin., 1758). Ten zde byl k vidění jak v klasické formě s černým štítem, tak především v "šumavské" červenoštíté formě Carilia virgenea f. thalassima (Schrank, 17581).


Carilia virgenea (Lin., 1758)

Opustil jsem pole okoličnatých rostlin a přesunul se k okrajům lesa, kde bylo plno bodláků. Také zde bylo živo. Po květech lezlo mnoho zástupců druhu Anastrangalia reyi (Heyden, 1889) a Anastrangalia sanquinolenta (Lin, 1761).

Anastrangalia sanquinolenta (Lin, 1761)

Po hodině focení jsem změnil lokalitu. Na dalším místě - shodou okolností rovněž u jednoho potůčku, dominovali hojní skvrnití tesaříčci Pachytodes cerambyciformis (Schrank, 1781). K tomuto nenáročnému tesaříčkovi mám téměř sentimentální vztah - před lety byl jedním z prvních brouků, které jsem jako malý kluk měl ve své sbírce. Ale líbí se mi stále, i když patří mezi české nejčastější brouky.

Pachytodes cerambyciformis (Schrank, 1781)

A když jsme již u těch obyčejných druhů - na jednom květu jsem spatřil i letošního prvního samečka Corymbia rubra (Lin. 1758), o kterém Josef Mařan napsal v mé dětské bibli Naši brouci větu přibližně tohoto znění: Objeví-li se první exempláře tesaříka obecného, říkají sběratelé, že je již po sezóně. Na Šumavě o konci sezóny ale vůbec nemůže být řeči. Naopak! Některé druhy, jako například kozlíčci Monochamus sutor Lin. 1758, teprve na svůj vrchol čekají a jiné druhy ještě vůbec nevylezly ze svých komůrek. Potvrdil mi to nález teprve částečně vybavené kukly tesaříka Tragosoma depsarium (Lin. 1767), kterou jsem našel ve smrkovém pařezu nedaleko navštívené lokality. Na horách to zkrátka teprve nyní začíná správně žít ...


Při tomto pohledu se tesaříčkáři zrychlí tep ... kukelní komůrka s Tragosoma depsarium

Bylo už hodně pozdě odpoledne a já sem opustil oblíbenou tragosomí lokalitu a přesunul se blíže k jezeru. Na několika rostlinách jsem viděl hojného kozlíčka Agapanthia villosoviridencens (De Geer, 1775). A očekávaný a posléze i potvrzený byl nález zdejšího typického a krásného druhu Aromia moschata (Lin. 1758). Vrby kolem lipenské přehrady jsou přímo prošpikované požerky tohoto charakteristického brouka a najít imaga na okolících či na dalších jiných květech není v létě žádný problém.

Lokalita Aromia moschata a Agapanthia villosoviridencens

Agapanthia villosoviridencens (De Geer, 1775)

Aromia moschata (Lin. 1758)

Posledním tesaříkem nalezeným tento den byl Hylotrupes bajulus (Lin. 1758), který lezl na dřevěné terase hostince U medvídků (Černá na Šumavě - Hůrka), kde jsem si v podvečer objednal zasloužené orosené pivko. Tento druh jsem ze Šumavy zatím neměl a tak se i tento náhodný nález "obyčejného" tesaříka podepsal k vyloženě kladnému hodnocení tesaříčkářské výpravy do mého oblíbeného kraje.

Hylotrupes bajulus (Lin. 1758)
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | E-mail | Web | 21. července 2012 v 12:42 | Reagovat

Máš pravdu! Tep se mi skutečně zrychlil! :) Gratuluji! Budu muset taky ještě někam vyjet, než to skutečně skončí.

2 pája pája | E-mail | 23. července 2012 v 23:53 | Reagovat

Skvělé úlovky i povídání.

3 Martin Martin | 28. července 2013 v 0:10 | Reagovat

3. rok pátrání po tajemném tesaříkovi zrychlujícím tep se vyplatil. Konečně byl nalezen na oné "tajemné" zarostlé mýtině. Nadšení a různé citoslovce :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama