.... výpravy především za jihočeskými tesaříky

Borová Lada - šumavští střevlíci

26. října 2008 v 23:31 | honza |  Výpravy ČR
Krásný, i když již dost chladný víkend na samém konci října, jsem prožil na Šumavě.Jedno odpoledne vybylo i na menší fotovýpravu za brouky v oblasti Borové Lady, zejména za přezimujícími Carabiny.




Před pár dny již slabě sněžilo a tak jsem zaměřil se na velké střevlíky. Carabini jsou už zalezlí ve svých zimních komůrkách, ale přesto ještě nejsou úplně ztuhlí jako uprostřed zimy. Pro jejich fotografování je tedy ideální čas.



Na prvního brouka jsem nečekal dlouho. Hned vedle cesty u cedule PR Pasecká slať ležela kopička kamení. A pod jedním z nich si udělal komůrku Carabus granulatus Linnaeus, 1758. Je to všude běžný brouk, ale přesto zde - v téměř tisíci metrech - nepatří zrovna mezi typické druhy.



Zajímavější úlovek mě čekal o pár stovek metrů dále. U cesty byla naskládána řádka kamení, které kdysi zřejmě tvořilo hranici mezi zdejšími pastvinami. Řada kamenů byla porostlá mechem. Tady musím prozradit jednu malou sběratelskou fintu. Sice si na ní nenechávám žádný copyright, protože je to metoda jistě známá většině sběratelů. Ale přesto: nikde jsem o ní nečetl a pokládám jí přitom za zajímavou a tutovou. Jedná se o sběr brouků pod pláty mechů, kterým jsou porostlé velké kameny. Zejména v zimě je to pro řadu druhů skvělé zimoviště. Stačí jen sbírat. Sympatické je, že na rozdíl od rozebírání pařezů se při této metodě nepoškozuje stanoviště. Zkrátka odtrhnete mech, podíváte se pod něj, opět ho položíte zpět a jde se dál. Mech se za krátkou chvíli opět přichytí k podkladu a je vymalováno. Nejlepší sběry jsou právě v kamenných zídkách na krajích lesů.

Teď zpět k mé zídce. Měl jsem radost. Našel jsem tady pěknou formu střevlíka Carabus nemoralis Müller 1764. Byl to krásný, temně modrý až černý exemplář.




Protože velké Carabidy nesbírám a mám doma jen malou kolekci těchto brouků z doby, kdy mi bylo tak deset let, nemohu říct, že Carabům nějak zvlášť rozumím. Ale takto vybarveného nemoralise jsem ještě neviděl. Byl to opravdu fešák. Většinou jsem viděl brouky kovově bronzové, lesklé. Ostatně, právě takový si hověl hned o kousek dál. Také jsem si ho tedy vyfotil.




Vešel jsem do lesa. Na kraji lesa jsem ještě neodolal vyfocení pěkné mandelinky Chrysomela fastuosa Scop. Je to opravdu krásný brouček.


Les byl nejdřív smrková monokultura. Nic zajímavého jsem zde neobjevil. Až na místě, kde přecházel do bukovo-smrkového porostu, začaly být objevy zajímavější. Nejdříve jsem našel několik přezimujících střevlíků fialových Carabus violaceus Lin.




Pak dalšího zástupce zdejší entomofauny - nehojného střevlíka Carabus arvensis Herbst. Tento druh se vyskytuje spíše v pahorkatinách nebo na Třeboňsku. V této části Šumavy jsem ho dnes zastihl poprvé.





Začal jsem proto hledat charakteristické horské střevlíky, které jsem na této lokalitě viděl již dříve - Carabus auronitens, Carabus linnei či Carabus sylvestris. Na první dva jsem dnes neměl štěstí. Zato třetí z nich Carabus sylvestris sylvestris Panzer, 1793 se vzácným nijak nedělal.




"Sylvestrisů" jsem brzy objevil pěkných pár kousků. Většinou opět pod mechem na velkých kamenech. A nejlépe v zanedbané části lesa - v jinak nesympatické smrkové tyčovině. Je to typický horský střevlík. Má rád kyselé půdy a v příhodných lokalitách vystupuje vysoko nad hranici lesa. Zde na Šumavě se sice vyskytuje převážně jen v základní barevné formě, ovšem na Slovensku jsou k vidění i matně černí či naopak zářivě zelení jedinci.


Pomalu jsem se obracel k domovu. Na kraji lesa jsem ještě našel pod kůrou smrku tesaříka Rhaghium mordax (De Geer, 1775). Vůbec nevypadal na to, že by měl čekat do jara - jak jsem ho odkryl, začal čiperně pobíhat po kůře.



Ale to se už rychle smrákalo a moje krátké fotosafari bylo definitivně o konce. Byl jsem rád, že jsem před příchodem zimy ještě něco nafotil. Na příští týden hlásí už pro tuto část Šumavy první vydatné sněžení.


 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Michal Michal | E-mail | 30. října 2008 v 22:16 | Reagovat

Zdarec.

Ten tvůj granulatus vypadá spíše na menetriesiho. Ta fotka není zase tak zřetelná, ale já bych to viděl spíše na něj. Jestli ho máš doma, tak se na něj pořádně koukni :o) Myslím, že ten pro tebe nezajímaví úlovek bude ten největší, který jsi ten den udělal. Čau Michal.

2 admin admin | 30. října 2008 v 23:34 | Reagovat

No, menteriesi to bohužel nebyl. Ten má jiný lesk a celkově vypadá odlišně. Sice tenhle brouk seděl v blízkém okolí rašeliniště, ale Pasecká slať není stanovistě pro c.men. Je to pokračování známé Chalupské slati a mám za to, že ani tam c.men. nebyli zjištěni. Ale zeptám se zkušenějších borců :-)

3 Ian Ian | 2. listopadu 2008 v 21:41 | Reagovat

Já bych se podle fotky taky klonil spíš k tomu menetriesimu.

4 admin admin | 4. listopadu 2008 v 15:25 | Reagovat

No chlapi, vy jste mě fakt nahlodali. Já snad ještě sjedu na tu Šumavu k těm šutrákům a na toho zimujícího střevlíka se ještě podívám :-)

5 Lukyn Lukyn | E-mail | 13. listopadu 2008 v 15:55 | Reagovat

:D s tím sběrem pod pláty mechu jsi mne celkem pobavil. Samozřejmě, že to dělá každý. Ale co mne pobavilo - že se tím nepoškozuje stanoviště. Víš jak dlouho roste mech a jak dlouho roste strom a jak dlouho trvá, než se pařez rozloží? :D takže je to asi horší než rozebírat pařezy, že?

6 admin admin | 14. listopadu 2008 v 7:27 | Reagovat

No Lukyne, možná jsem naivka, ale opravdu si myslím, že když se odtrhne plát mechu (nemyslím tím, že se mech "rozšrotuje" na tisíc kousků), podíváš se pod něj a zase ho přiklopíš, tak že se mech časem zase chytne a je vymalováno. Ale když vezmeš pařez útokem pomocí sekyrky, tak tím stanoviště zničíš, změníš tam mikropodmínky apod. (navíc co v pařezu bylo, tak v zimě už nikam nepřeleze). Plus ta estetika rozbitého pařezu, že... Ale je to jen můj pohled, beru to spíš jako akademickou diskusi :-) Zdarec

7 coleopter274 coleopter274 | E-mail | Web | 23. prosince 2008 v 13:07 | Reagovat

Hézký, a otom sbírání pod mechem jsem nevěděl.

8 efvfg efvfg | 26. dubna 2009 v 18:44 | Reagovat

dobry fotky

9 frenkie frenkie | 23. července 2012 v 14:01 | Reagovat

Ahoj Honzo, techniku sběru pod pláty mechu jsem neznal a tak jsem si jí vyzkoušel a opravdu je to tutovka. Našel jsem tímto způsobem několik nových druhů velkých střevlíků a i jiný zajímavý hmyz. Bohužel musím konstatovat, že i přes opatný odtrh mechu k jeho opětovnému přichycení již nedojde(kontrolováno po roce).

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama